Bazilika Navštívení Panny Marie

Vznik poutního místa je spojen Jana Andrýska (1595 - 1673), zámožného olomouckého obchodníka s vínem. Slíbil postavit na kopci, který se tehdy nazýval Svatá Hora, nad Olomoucí kapli. Jedna legenda praví, že při vyhledávání místa pro budoucí kapli přišel na pahorek, podobající se místu, na němž se mu Matka Boží zjevila ve snu. Výstavbou kaple (vysvěcené r. 1633) postavené na pozemku premonstrátského opatství Klášterní Hradisko u Olomouce začíná trvalé sepětí budoucího poutního místa s premonstrátskou řeholní komunitou, která zde působila od r. 1151.

O nynějším milostném obrazu Panny Marie vypráví legenda, že poustevník, který byl ustanoven službou u kaple, byl probuzen líbezným zpěvem poutníků, kteří v kapli položili na oltář mariánský obraz a pak zmizeli. Dnes převažuje mínění, že jde o hodnotnou plastiku dříve umístěnou a uctívanou někde na vhodném místě v přírodě, která po dostavbě obohatila kapli i dnešní chrám a stala se "paladiem" kraje. Ve třicetileté válce byla kaple zničena a později obnovena

Pro narůstající počet poutníků vybudovali premonstráti z Hradiska v letech 1669-79 nový prostorný kostel podle návrhu vlašského architekta Giovanniho Pietra Tencalla. Uzavřený poutní areál na Svatém Kopečku se sestává z chrámu Navštívení Panny Marie, dále obytných a účelových budov, ambitů s kaplí. Je cenným barokním dílem 17. a počátku 18. stol., jeho výstavby a výzdoby se zúčastnili přední umělci tehdejší doby.

Poutní místo navštívila osobně i císařovna Marie Terezie 19. června 1748 za opata Ferdinanda Václavíka. Tentýž opat získal pro baziliku roku 1784 i výsady "malé baziliky", což znamená, že poutník návštěvou svatokopeckého chrámu měl možnost získat stejné odpustky jako kdyby navštívil římskou baziliku Santa Maria Maggiore.

Chrámové průčelí spolu s bočními křídly vytváří architektonicky velice působivý celek. Má bohatou sochařskou výzdobu: v průčelní zdi u vchodu je alegorie božských ctností - víry, naděje a lásky od J. Winterhalter, v nikách v průčelí jsou sochy Panny Marie s Ježíškem, sv. Štěpána, sv. Augustina a sv. Norberta. Nad horizontální římskou atikou obou křídel jsou sochy dvanácti apoštolů a sv. Šebestiána a sv. Rocha, ochránců před morem. Při pohledu na Olomouc vynikne záměr architekta v situování poutního místa, to jest prodloužit podélnou osu kostela směrem k bývalému premonstrátskému opatství Klášterního Hradiska (6 km, nyní vojenská nemocnice). V blízkosti chrámu je kříž věnovaný v r. 1909 prarodiči Jiřího Wolkra, pozdějšího básníka, manžely Skládalovými jako projev radosti nad narozením vnuka.

Poutní kostel sestává z hlavní a příčné lodi, má valenou klenbu, kopuli a osm bočních kapli. Interiér chrámu oslní prostorností, výtvarnou výzdobou a světlostí. Valená klenba s lunetami v presbytáři a lodi je celá pokryta plastickou štukou a velké freskové obrazy Nejsvětější Trojice, Boží oslava a nanebevzetí Panny Marie. Na vítězném oblouku je malba připomínající korunovaci milostného obrazu z r. 1732 a znaky všech zemí tehdejší rakouské monarchie. Štuková výzdoba kruchty vytváří spolu s varhanami harmonický celek řazený mezi evropské pozoruhodnosti. Chrámová kopule s lucernou spočívá na čtyřech pilířích, je vyzdobena freskovými obrazy zobrazujícími události ze života šesti starozákonních žen: Sáry, Rebeky, Abigail, Betsabé, Judith a Ester. Hlavní oltář vhodně včleněný do přemíry uměleckého bohatství je mistrovským dílem navrhovatele Baltassare Fontany. Na stěnách presbytáře jsou ve stříbře tepané obrazy vztahující se k událostem při založení kostela. Svatý Kopeček patří svou polohou, architekturou a výtvarnou výzdobou mezi mimořádně zdařilé barokní stavby, je dílem mnoha umělců jak ze zemí za Alpami a Vídně tak i řady umělců moravských a olomouckých.

Poutní místo zažívalo ve své historii období rozkvětu i úpadku, tak jak se v dějinách měnily poměry. Při osvobozování Olomouce v květnu roku 1945 chrám hořel, ale neshořel. Podařilo se zachránit a obnovit věže a vnější chrámovou fasádu. V roce 1950 byli premonstráti odvlečeni a vrátili se zde až 11. února 1990. Následovaly významné události, kdy bazilika byla poctěna titulem "bazilika minor" a v roce 1995 navštívil Sv. Kopeček papež Jan Pavel II. a setkal se zde s mládeží.